Epilepsie a stres spolu velmi úzce souvisejí — stres patří mezi nejčastější spouštěče epileptických záchvatů. 

🧠 Jak stres ovlivňuje epilepsii

1. Fyziologicky:
   Při stresu tělo produkuje stresové hormony (kortizol, adrenalin), které mění elektrickou aktivitu v mozku. U lidí s epilepsií může tato změna snížit práh pro vznik záchvatu.

2. Psychologicky:
   Chronický stres, úzkost nebo nedostatek spánku zvyšují napětí v nervovém systému a tím i riziko záchvatů.

3. Nepřímé vlivy:
   Stres může ovlivnit i spánkový režim, užívání léků, stravování nebo pitný režim — to všechno hraje roli v kontrole epilepsie.

⚡ Co může stres způsobit u lidí s epilepsií

• zvýšení počtu záchvatů,

• změnu jejich intenzity nebo průběhu,

• zhoršení kvality spánku,

• zhoršení paměti a koncentrace,

• zvýšenou úzkost nebo depresivní symptomy.

🌿 Co pomáhá stres zvládat

1. Relaxace a dechová cvičení – např. hluboké dýchání, meditace, mindfulness.

2. Dostatek spánku – klíčový faktor; nepravidelný spánek často spouští záchvaty.

3. Fyzická aktivita – přiměřený pohyb snižuje stresové hormony a zlepšuje náladu.

4. Stabilní denní režim – pravidelné jídlo, léky, odpočinek.

5. Psychologická podpora – terapie, podpůrné skupiny nebo rozhovor s neurologem a psychologem.

6. Vyhýbání se dalším spouštěčům – např. alkoholu, blikajícím světlům, deprivaci spánku.

7. Kraniosakrální Biodynamika - velmi účinně  a dlouhodobě tlumí stresovou reakci v těle.

Shrnutí

Stres nezpůsobuje epilepsii, ale může zhoršovat její průběh. Proto je součástí léčby nejen medikace, ale i péče o duševní pohodu. Dlouhodobě pomáhá kombinace neurologické léčby a psychologické podpory.

Epilepsie léčba bez léků

Karnosin a jeho význam v léčbě epilepsie

Karnosin je dipeptid složený z aminokyselin β-alaninu a L-histidinu. Přirozeně se vyskytuje v lidském organismu, především ve svalech, mozku a srdečním svalu.
Karnosin má řadu biologicky významných vlastností. Je silným 

antioxidantem, váže přebytečné kovové ionty (chelatační účinek), chrání bílkoviny před glykací a karbonylací a pomáhá regulovat adaptační procesy buněk. Tyto vlastnosti jsou zásadní pro udržení buněčné rovnováhy a vitality, zejména v tkáních s vysokými energetickými nároky, jako je mozek.

(drkucera.eu)

MUDr. Michael Kučera, český lékař a zakladatel koncepce mitochondriální a bioregulační medicíny, ve svých rešerších a klinické praxi popisuje karnosin jako látku, která podporuje funkci mitochondrií, chrání buňky před oxidačním stresem a významně přispívá k jejich regeneraci a adaptaci.
(drkucera.eu)

Na základě dlouhodobých zkušeností z praxe víme, že karnosin má významný přínos i v léčbě neurologických onemocnění, včetně epilepsie.

Proč je karnosin klíčový v léčbě epilepsie

(Musí se jednat o přesnou recepturu schopnou projít skrz membránu buňky)

1. Mitochondriální dysfunkce v epilepsii

U epilepsie je dnes jasně prokázáno, že mitochondrie hrají klíčovou roli. Pokud je jejich činnost narušena, dochází ke snížení tvorby ATP, poruše bioenergetiky neuronů a zvýšení oxidačního stresu.
To vše může přispívat ke vzniku a udržování epileptických záchvatů. (PubMed)

Nervové buňky s nedostatečnou funkcí mitochondrií hůře udržují iontovou rovnováhu, energetický metabolismus i přenos signálů — tři zásadní faktory v mechanismech epileptogeneze.
Právě zde má karnosin zásadní význam, protože stabilizuje buněčné prostředí, snižuje oxidační stres a optimalizuje energetický metabolismus.

2. Bioaktivita karnosinu v mozkové tkáni

Výzkumy potvrzují, že suplementace karnosinu nebo jeho analogů (např. L-homokarnosinu) vede ke snížení oxidačního poškození mozku a zlepšení mitochondriální funkce v experimentálních modelech epilepsie.
Tímto mechanismem karnosin posiluje buněčnou stabilitu a odolnost neuronů, což se projevuje nižším rizikem záchvatů a jejich menší intenzitou.

3. Součást koncepce mitochondriální medicíny

V systému mitochondriální medicíny podle MUDr. Kučery hledáme způsoby, jak posílit přirozené adaptační mechanismy buněk, optimalizovat tvorbu energie a minimalizovat toxický stres.
Karnosin je v této koncepci jednou z klíčových látek, protože působí na úrovni samotné buňky – nikoli jen na symptomy.
(drkucera.eu)

Závěr

Z praxe víme, že karnosin výrazně přispívá ke stabilizaci nervového systému a pomáhá zlepšovat kvalitu života pacientů s epilepsií.
Jeho účinek je založen na ochraně mozkových buněk, optimalizaci mitochondriální funkce a posílení buněčné adaptability.
V kombinaci s dalšími bioregulačními látkami a správně nastaveným léčebným protokolem představuje efektivní podporu terapie epilepsie v rámci mitochondriální medicíny.

Zdroj: MUDr. Michael Kučera – zakladatel a celosvětový odborník na Mitochondriální a Bioregulační medicínu. 

Zájemci o odborné nastavení léčby a Kraniosakrální Biodynamiku se mohou skrz formulář obrátit na mne.