Co se děje v hlubokém parasympatickém zamrznutí – a proč "vypíná" řeč, jazyk i myšlení

Když je nervový systém dlouhodobě přetížený a vnímá situaci jako ohrožující, přepíná do režimu přežití. Ten má různé úrovně:

1. Boj (sympatikus – mobilizace)

2. Útěk (sympatikus – aktivní obrana)

3. Zamrznutí (parasympatikus – kolaps)

V hlubokém zamrznutí se aktivuje stará, evolučně nejstarší část nervového systému – dorzální větev vagu (nervus vagus). Ta navozuje stav, kdy se tělo "tváří mrtvé" – zpomaluje se dech, srdeční tep, metabolismus… a mozek omezuje činnost "vyšších" funkcí.

🧠 Co se děje v mozku:

• Limbický mozek (emoční centrum, hlavně amygdala) detekuje ohrožení a začne řídit reakce – spustí buď útěk/boj, nebo – pokud situaci vyhodnotí jako neřešitelnou – zamrznutí.

• Neokortex – část mozku zodpovědná za logiku, řeč, plánování a jazyk – je při tomto stavu odpojen nebo výrazně omezen.

👉 Proč? Protože v přežití nemá smysl mluvit nebo filozofovat. Mozek "vypíná nepotřebné", aby ušetřil energii a chránil tělo.

✖️ Projevy tohoto stavu:

• Potíže s vyjadřováním, zadrhávání nebo ztráta slov

• Ticho, neschopnost "vysvětlit, co se děje"

• Zamlžení myšlení, pomalé reakce, jakoby "mozek nejel"

• Odpojenost – od emocí, od těla, od reality, od celého světa

• Pocit, že "nejsem tady" nebo že pozoruji věci z dálky (derealizace, disociace)

✅ Co pomáhá:

Tento stav není trvalý – je to ochranný režim. Ale je potřeba vytvořit bezpečný prostor, kde se může nervový systém pomalu znovu regulovat.

🔹 Dotek, pomalý pohyb, dech, vědomé vnímání těla
🔹 Terapie, které oslovují tělo i mozek – kraniosakrální biodynamika, somatika, mitochondriální podpora
🔹 Laskavý přístup bez tlaku, protože logika v tomto stavu často nefunguje

Pokud Vás  tohle oslovilo a cítíte, že bys potřeboval/a své tělo znovu jemně probudit a propojit s tím, co už dávno ví. Ráda tě přivítám na kraniosakrální biodynamice.

Sama jsem tím prošla. Pár let totálního utrpení a zousfalství.
Znám ten pocit, když tělo nejde zapnout, když slova nejsou a svět je vzdálený, kdy jsem úplně mimo a nikdo mne nerozumí.

Právě proto dnes vytvářím prostor, kde se nic nemusí – kde tělo může znovu pomaloučku dýchat a ladit se zpět.

Je to bezpečný dotek, hluboký klid a plné přijetí bez podmínek.
A i když je to velmi jemné, může se toho uvnitř pohnout hodně.

Jestli cítíš jemné ano, jsi vítán/a v Letohradu či Hradci Králové.

S láskou

Pavla

Certifikovaný BCST terapeut