„Vaše tělo má vlastní sebe opravný systém. Kde leží a jak pracuje?“

Co jsou sebeopravné mechanismy těla a proč jsou důležité?

Sebeopravné mechanismy těla jsou přirozené procesy, díky kterým se organismus umí sám obnovovat, uzdravovat a udržovat v rovnováze. Patří sem například regulace nervového systému, hormonální rovnováha, imunitní reakce, hojení tkání, oprava buněk a schopnost těla vracet se po zátěži do klidu.

Jsou důležité proto, že tvoří základ našeho dlouhodobého zdraví.


Když tyto mechanismy fungují správně, tělo má sílu zvládat stres, regenerovat, předcházet onemocněním a udržovat vitalitu.
Když jsou oslabené, ztrácíme schopnost obnovy — a tělo se snadněji dostává do nerovnováhy.

Sebeřídicí mechanismy (homeostatické)

To jsou procesy, které tělo využívá, aby udrželo stabilitu vnitřního prostředí:

  • Regulace teploty – pocení, vazodilatace, třes, vazokonstrikce.

  • Regulace krevního tlaku – baroreceptory, hormonální systém (renin-angiotenzin-aldosteron).

  • Regulace hladiny cukru v krvi – inzulin a glukagon.

  • Acidobazická rovnováha – pH krve udržují plíce, ledviny a pufrové systémy.

  • Vodní a minerálová rovnováha – ADH, aldosteron, funkce ledvin.

Sebeopravné mechanismy (regenerační a adaptační)

To jsou schopnosti těla opravovat poškození:

  • Hojení ran – zánět, proliferace, remodelace tkáně.

  • Regenerace tkání – například játra mají vysokou regenerační kapacitu.

  • Oprava DNA – enzymatické systémy opravují mutace a poškození genetického materiálu.

  • Imunitní obrana – likvidace patogenů, buněk s poškozením nebo mutacemi.

  • Neuroplasticita – mozek se adaptuje a vytváří nové synapse.

  • Svalová adaptace – hypertrofie, zvýšení síly, zlepšení koordinace.

Sebeozdravné, sebeuzdravující a sebeřídící mechanismy těla – kde leží a jak fungují

Tento mechanismus leží především na úrovni autonomní nervové soustavy, hormonální soustavy a funkčního buněčného prostředí, které je oba tyto systémy schopno ovlivňovat a řídit.

Dohromady tvoří dokonale propojený kruh, jakýsi dokonalý biostroj, ve kterém každá část neustále komunikuje s ostatními, aby tělo zůstalo v rovnováze, opravovalo se a správně fungovalo.

Autonomní nervová soustava pracuje nepřetržitě na pozadí — řídí dýchání, srdeční činnost, trávení, napětí svalů, reakce na stres i regeneraci.
Hormonální systém k tomu dodává chemické signály, které určují rytmus, rozsah a intenzitu tělesných pochodů.

A buněčné prostředí, tedy prostředí mezi buňkami, je platforma, na které se všechny tyto procesy odehrávají. Je to inteligentní informační síť tvořená tekutinami, ionty, mediátory, receptory a samotnými buňkami. Zde se rozhoduje o tom, zda tělo zrychlí, zpomalí, opraví se, uvolní, zahájí imunitní reakci nebo obnoví energetické zásoby.

Dohromady tvoří systém, který:

  • sám vyhodnocuje, co tělo potřebuje,

  • sám reaguje, aby udržel rovnováhu,

  • sám opravuje poškození,

  • sám optimalizuje funkce podle situace.

Různé úrovně řízení v těle

V těle existují různé stupně řízení, které společně určují, jak reagujeme, regenerujeme, uzdravujeme se a udržujeme vnitřní rovnováhu.
Nejvyšší úroveň představuje mozek, zejména autonomní nervový systém a hormonální soustava, které řídí klíčové životní funkce – od srdeční činnosti a dýchání až po metabolismus, stresovou reakci a obnovu tkání.

Imunitní systém na to navazuje. Je nesmírně důležitý, ale ve struktuře řízení je až pod autonomním nervovým systémem a hormony, protože právě ty určují, jak bude imunita aktivní, tlumená nebo modulovaná.

Tělo funguje na dvou základních úrovních:

  • buněčné, kde probíhají elementární děje přežití, energie a opravy (Mitochondriální medicína)

  • orgánové, kde se jednotlivé funkce spojují do větších celků (Tradiční čínská medicína)

Tělo si tvoří vlastní klíčové látky

Organismus si vytváří celý soubor látek, které jsou pro něj naprosto zásadní: neurochemické signály, hormony, imunitní mediátory, opravné enzymy, růstové faktory a další.
Tyto látky jsou nezbytné pro každodenní fungování, dlouhodobou stabilitu, i pro schopnost těla vyrovnávat se se zátěží. Jsou klíčové proto, aby si tělo udrželo zdraví po celý život. S věkem a stresovou reakcí těla klesají a my se stáváme nemocnými.

Základ dlouhodobého zdraví

Když je tato "platforma" – tedy souhra nervového systému, hormonální soustavy, imunity a buněčného prostředí – funkční, pružná a dobře regulovaná, je to základ pro dlouhodobého zdraví.

Neznamená to, že sama o sobě léčí všechny nemoci, ale představuje základní předpoklad, bez kterého žádná léčba ani regenerace nemůže fungovat optimálně.

A dobrou zprávou je, že tuto platformu lze cíleně podporovat – životním stylem, správnou regenerací, řízením stresu, výživou, pohybem, spánkem, suplementací určitých látek jsme schopni udržovat v dokonalé kondici.

Základem je funkční Kraniosakrální systém

A pro mě, jako kraniosakrálního terapeuta, je zásadní jedna věc:

kraniosakrální systém úzce souvisí s regulací autonomního nervového systému.

Nejde o to, že by kraniosakrální systém "poháněl" autonomní nervový systém v doslovném biologickém smyslu. Spíše je to tak, že pohyb mozkomíšního moku, napětí v tkáních, stav fascií, rytmus lebky a křížové kosti mají významný vliv na to, jak tělo vnímá stres, jak se dokáže uvolnit a jak snadno může autonomní nervový systém přecházet mezi napětím a regenerací.

Když je kraniosakrální systém v dobrém funkčním stavu — když jsou tkáně měkké, rytmus volný, napětí vyrovnané, mozková řídící centra fungují správně, hormonální systém vytváří hormony mládí a regenrace — celé tělo je daleko lépe okysličováno, mitochondrie mají kyslík (palivo, buněčnou energii ATP) a celé naše tělo plně funguje nebo se začíná léčit:

  • lépe reaguje na zátěž,

  • snáze přechází do regenerační (parasympatické) fáze,

  • lépe se ladí do rovnováhy,

  • snadněji obnovuje své vlastní autoregulační mechanismy.

A pokud je tato oblast dlouhodobě přetížená nebo zablokovaná, regulační mechanismy těla nefungují, protože tělo ztratilo schopnost správně řídit své buněčné procesy a regenerovat. 

Tělo jede v neustále stresové reakci, která blokuje léčení, blokuje hormony mládí, regenerace, růstový hormon, okysličení organimsu apod.

Kraniosakrální práce tedy vytváří podmínky

Kraniosakrální Biodynamika  vytváří podmínky, aby se nervový systém mohl chovat přirozeně, svobodně a pružně, aby se stal odolným, schopný adaptace.

A právě tato pružnost — schopnost přepínat, uvolnit se, regenerovat a harmonizovat se — je základ zdraví.

Udělejte svůj první krok ke zdraví