👉 Pocit beznaděje a bezmoci
👉 Pocit, že nikdy nemůžete udělat dost
👉 Nadměrná bdělost
👉 Ubývání kreativity
👉 Neschopnost vidět komplexitu
👉 Bagatelizování
👉 Chronické vyčerpání, fyzické problémy
👉 Neschopnost naslouchat, záměrné vyhýbání
👉 Okamžiky disociace
👉 Pocit pronásledování
👉 Vina
👉 Strach
👉 Hněv/cynismus
👉 Neschopnost empatie/znecitlivění...

V situaci kdy nad člověkem vládne strach a hrůza, co bude, techniky postavené na ovládání mysli, moc dobře nefungují. Ty jsou úžasné v době, kdy jsme relativně v klidu.

Popřu-li sama sebe, naše tělo začíná strádat. Příjemný pocit, který je vyvolán činností, kterou máme rádi, má odezvu na fyziologické úrovni. Vytváří v našem těle libé pocity, které regulují hormonální a nervovou soustavu a o to víc jsme pak zdravější a život nás baví.

Panická ataka (nebo také panický záchvat) je epizoda vnitřního neklidu, úzkosti a intenzivního strachu, která se obvykle dostaví bez zjevné vnější příčiny. Někdo se s tímto stavem potká pouze jednou za život, u pacientů s panickou poruchou se však záchvaty opakují v pravidelných intervalech.

Když bolí trojklanný nerv, vytváří bolest, která patří k těm hůře snesitelným. Máte pocit, že by jste celý svět zavřeli a vy se zahrabali nejlépe sto sáhů pod zem.

Dnes při procházce Julinčiným údolím s mými dětmi a prepubertálním výbuchem mé dcery, jsem si znovu plně uvědomila, co dělá vztek na úrovni těla. Zvláště v oblasti čelisti a vyvolanou bolestí hlavy, která následovala.

Štětí je, když to, co si myslíte, co říkáte a co děláte je v harmonii.
~ Mahátmá Gándí

Zapomněli jsme na kurděje a další....