Panická ataka (nebo také panický záchvat) je epizoda vnitřního neklidu, úzkosti a intenzivního strachu, která se obvykle dostaví bez zjevné vnější příčiny. Někdo se s tímto stavem potká pouze jednou za život, u pacientů s panickou poruchou se však záchvaty opakují v pravidelných intervalech.

Štětí je, když to, co si myslíte, co říkáte a co děláte je v harmonii.
~ Mahátmá Gándí

Sdílím článek, který mám moc ráda. Krásně vysvětluje, jak jednotlivá centra mozku jsou propojena s neviditelným duchovním světem okolo nás.

O něj bojujeme s 5G sítí, míří přímo na jeho destrukci. Zde je centrum našeho zdraví ve všech rovinách, místo, které nás propojuje s vibracemi vesmíru a s naší podstatou - duší. Ztratíme-li ho onemocníme, budeme jen chodící hmota bez duše. Vlastně tohle dělají už antidepresiva při dlouhodobém používání, všudy přítomný elektrosmog ...a řada jiných. ...

Naše vnitřní nastavení může být tak silné, že se jej vnější podmínky světa vůbec nemusí dotknout. Záleží na míře naší vědomé pozornosti a toho čemu dáváme v myšlenkách přednost.

Klíčem k tomu, aby jste si přitáhli z vesmírného katalogu, vše po čem toužíte, je pocit v těle. Vypadá to velmi jednoduše. Nicméně naše společnost úplně ztratila kontakt s tělem.

Lidské tělo má sebe léčivé mechanismy, které byly potvrzeny vědou a prezentovány v prestižních mezinárodních časopisech. Západní medicína je nepřijala za své, jen z jediného důvodu, a to toho, že nebyl prokázán mechanismus JAK, tyto mechanismy fungují. Medicína si nevědomě (?) zvolila cestu menší odolnosti organismu a chronických onemocnění.

Vnější prostředí ovlivňuje náš systém víc než si dokážeme představit. Můžeme si myslet, že situace kolem nás se netýká, byť jsme vypli všechna média. Jenže společnost vytváří společné nevědomé pole, jehož jsme my všichni součástí a naše těla reagují.

Klasickým projevem prodělaného traumatu v těle je SEBE DESTRUKCE, SEBE POŠKOZENÍ, SEBE ZAPŘENÍ, VELMI NÍZKÁ SEBE DŮVĚRA A SEBE HODNOTA, VČETNĚ AUTOIMUNITNÍHO ONEMOCNĚNÍ.